Vlastní bezpečný prostor – každý z nás potřebuje ke svému životu bezpečný prostor, kde může odpočívat, v poklidu přemýšlet a realizovat své vlastní plány. My dospělí si to uvědomujeme dnes a denně, kdy cestujeme do zaměstnání a vracíme se domů, někam, kde máme pohodlná křesla, a kde si v poklidu vypijeme svůj šálek kávy nebo čaje.
Nikdo nás ve škole neučil, že si máme vybudovat a střežit vlastní zázemí, je to zkrátka zakotveno v každém z nás, v genech fyzických těl. Tu genetickou informaci si neseme již od narození, proto je i pro malé děti nesmírně důležité vlastní bezpečí nejen v blízkosti matky (milujících rodičů a dalších členů rodiny), ale i v okolním prostředí. Děti se dobře cítí ve vlastním „pelíšku“ – v dětské postýlce, později na dětské palandě, v dětském pokoji, který si zařizují po svém, a tak není s podivem, proč právě milují různá tajemná zákoutí, úkryty a stanové konstrukce.
Spaní pod stanem je pro děti velkým dobrodružstvím a to platí i pro stany postavené doma v pokoji. Takový přístřešek symbolizuje střechu nad hlavou, byť je chatrný a pouze z tenké textilní tkaniny. Kluci si tu mohou hrát s autíčky nebo skládat stavebnici, holčičky pak budou pravděpodobně preferovat hru s plyšovými zvířátky nebo s panenkami, pro které vytvoří vlastní „domov“.
Růžová barva – dětský stan pro holčičky má obvykle růžovou nebo bílou barvu, je to naprosto logické, neboť právě růžová je barvou citu, lásky, něžnosti, empatie, a to při hraní se zvířátky a s panenkami evokuje přátelství a v budoucnu to bude mít pozitivní vliv na budování mezilidských vztahů, zakládání rodiny v partnerském či manželském svazku. Růžové není zkrátka nikdy dost, z života dospělých se vytrácí a to je chyba, neboť právě cit a vřelý vztah mezi dospělými by měl být pilířem, na němž staví celá naše společnost.